Nikdy jsem se neklonil k manuálním sklům. Nikdy mne to netáhlo a říkal jsem si: „Proč, když je tady automatické ostření?“. Jenže pak přišel den, kdy jsem si přečetl pár recenzí, zahlédl vícero fotografií s ikonickými Loxia hvězdičkami a Loxia byla doma.
Co mě napadalo první, když jsem jí vybalil? Tohle není úplně drobek. Loxia je malý objektiv, opravdu kapesní, ale jeho poctivé zpracování je docela cítit. 394 g na takového prcka je slušná váha. Nicméně nic co by člověka trápilo. Díky Distagon konstrukci je objektiv správně vyvážený k tělu.
V krabici také najdete malý „šroubováček“ pro vypnutí nebo zapnutí klikání kroužku clony.
Jak se s ní fotí?
Pokud máte obavy z manuálního ostření, tak Loxia vás z nich rychle vyléčí. Dobře, není to objektiv, kde budete stíhat fotit sport, ale 21mm je široký objektiv na krajinu. A zde je to naprosto snadné. Loxia má nekonečno naprosto přesně dáno. Takže pokud na stupnici nastavíte nekonečno a zvolíte vhodnou clonu, vše je ostré jako břitva. Světe, div se, ale některé objektivy mají nekonečno jinde než na dorazu ostřícího kroužku. Pokud chcete zvolit jinou zaostřovací vzdálenost a mít jistotu, tak s focus peakingem (zobrazení ostrých hran v hledáčku) je vše opravdu hračka. Zde nemohu vytknout vůbec nic a Loxii jsem si naprosto oblíbil.
Filtry o průměru 52 mm potěší, protože cenově jsou příznivé a kompaktní.
Já jsem vyzkoušel ND a polarizační filtry od firmy Haida, kterou dováží Megapixel.cz, a nemohu si stěžovat. Cena/výkon, skvělý!
Co se týče držení objektivu, zde je vše naprosto v pořádku, ostřící kroužek je prostě snový. Má krásný průběh a není co řešit. Jediný mínus, který schytala Loxia z důvodu designu, jsou problémy s uchopením při sundání z fotoaparátu. Objektiv je kovový a není ho za co chytnout. Praxí jsem přišel na to, že clona funguje jako dobrá páka. Jak dlouho to vydrží nevím:). Toto je jediná bolest, kterou jsem našel.
Kvalita výstupu
Laboratorních výstupů je na internetu mraky, nebudu se opakovat. Určitě jich plno najdete. Je pravda, že tento objektiv má vyšší vinětaci na clonu 2.8, ale upřímně, to se dá spravit vcelku snadno a koho by to trápilo při tak skvělém výstupu. Vlastně mě až trochu zarazilo, jak moc je výstup ostrý. Fotky jsou nádherně Zeissovsky barevné a mikrokontrast je parádní. Plno lidí vlastně neví, co je mikrokontrast. A já to také nevěděl, dokud jsem neměl Zeiss Batis 18mm a nyní Loxii. Jakmile máte jednou takové sklo a dáte ho pryč, tak zjistíte, že vám na fotkách něco začne chybět. A v tu chvíli poznáte, že jste udělali chybu:).
Všude samé hvězdy
Loxii a Voigtlandery poznáte hned. Typické sluneční hvězdy, které se tvoří už od nízkých clonových čísel na všech světelných zdrojích na fotce. Musím přiznat, že se to nesmí přehnat. Z počátku člověk zažívá takovou Loxia horečku a všude jede jen hvězdy. Když není hvězda, není fotka:). Ale je to prostě paráda.
Pokud se podíváme na astrofotky, tak tam vám naprosto nic nemohu poradit:). Nefotím tyto scény často a neumím tedy posoudit, jak na tom objektiv je. Nicméně fotku pod tímto odstavcem jsem cvakl na poprvé a bylo to snadné. Tím, že na dorazu je opravdu nekonečno, tak se nestaráte o nic. Zvolíte ISO okolo 1600, čas, clonu 2.8 a je hotovo.
Závěrem: Co tento objektiv je/není a pro koho je?
Co si budeme říkat, tento objektiv je drahý a to dost. Nicméně kvalita je vidět a nebudete litovat. Pokud jste v hlavě nastaveni tak, že oželíte automatické ostření, bude Loxia pro vás objektivem na celý život.
Plusy
- Fantastická kresba
- Šťavnaté barvy
- Nálož mikrokontrastu
- I bez AF jde ostřit nádherně a jednoduše
Mínusy
- Vinětace – nic co byste nevyřešili v postprocesu
- Kluzké zpracování (není za co vzít při sundavání)
- Cena?? Asi ne, stojí za to:)