Nejprve malé upozornění. Toto není příspěvek o astrofotografii. Pokud chcete fotit opravdu astro fotky, kde bude perfektně vše sedět a budete mít dokonalou noční oblohu s mléčnou dráhou, tak zde vás zklamu. K tomu je potřeba více než jen jeden záběr. Musíte fotky skládat, pořizovat takzvané černé snímky, které vám pomohou se šumem atd. Dnes vám chci předat jednoduchý postup, který nezabere mnoho času.
Vybavení
Jsou věci, bez kterých se ovšem nelze obejít.
- Fotoaparát ideálně s možností live view (využití displeje jako hledáčku)
- Krytka hledáčku -> pokud používáte zrdcadlovku, je nezbytná. Řekneme si níže proč.
- Stativ
- Kabelová nebo digitální spoušť (toto je jediná položka, která lze dobře nahradit)
- Co nejsvětelnější objektiv
Jak na to?
- Fotoaparát upevníme na stativ – opravdu stabilně, myslete i na vítr a na popruh, aby vám s foťákem nehýbal, budeme používat relativně dlouhý čas.
- Nasadíme krytku hledáčku, pokud používáme klasickou zrcadlovku, nikoliv bezzrcadlovku nebo kompakt.
U klasických zrcadlovek se může stávat, že světlo pronikne skrze hledáček do šachty, kde je umístěn snímací čip. Samozřejmě za předpokladu, že na zadní stranu objektivu dopadá světelo:). - Přepneme fotoaparát do manuálu.
- Pokud máte fotoaparát s funkcí předsklopení zrcátka, je na ní nyní čas. Tato funkce u zrcadlovek pomůže ve stabilizaci, protože zrcátko se sklopí dříve než fotoaparát začne exponovat (snímat).
- Zapojíme spoušť.
- Vypneme stabilizaci. Toto je velká chyba, která se mi několikrát vymstila. Pokud má fotoaparát nebo objektiv aktivní stabilizaci, tak na stativu ji vypínejte. Stablizace je u stativu nepřítel a naopak fotky rozmazává.
- Spustíme funkci live view (focení přes zadní dispej fotoaparátů) a zobrazíme si fotografovanou scénu.
- Vybereme si kompozici. S fotoaparátem po tomto kroku již nebudeme hýbat.
- Zvolíme vyšší ISO, které nám dovolí vidět na displeji hvězdy.
- Zvolíme nejnižší možnou clonu, kterou nám objektiv umožňuje.
- Nyní přepneme objektiv do režimu manuálního ostření a pomocí live view se pokusíme zaostřit na hvězdy.
Zde si možná řeknete proč nezvolit nekonečno na objektivu. Bohužel ono se to nezdá, ale hvězdy nejsou v nekonečnu:). Jistota je jistota. Pokud tedy Váš fotoaparát poskytuje v live view lupu, poté ji použijte a snažte se mít tečky na displeji co nejostřejší. - Pokud máme zaostřeno, tak nyní už není žádoucí manipulovat jakkoliv s objektivem nebo fotoaparátem co se týče polohy nebo zaostření.
- Použijeme pravidlo 500 – toto pravidlo nám dopomůže k tomu, abychom určili jaký čas budeme moci maximálně zvolit, abychom neměli hvězdy „rozmazané“. Země se samozřejmě otáčí a to nemalou rychlostí, takže pokud budeme používat čas například 2 minuty, hvězdy nebudou body, ale čárky.
Pravidlo 500 funguje tak, že si vezmeme číslo 500 a vydělíme ho ohniskovou vzdáleností našeho objektivu. Máme tedy například objektiv Nikkor 20mm.
500/20 = 25
Použitelný maximální čas je tedy 25 sekund. - Zvolíme daný čas
- Minimální clonu máme, čast také a nyní je potřeba zvolit ISO, které je optimální. Fotoaparát nám poradí. Většinou se dostávám na fullframe fotoaparátu a objektivu se světelností 2.8 na ISO okolo 1600. Samozřejmě jde o schopnosti vašeho přístroje a světelnost objektivu. Zde je nutné laborovat.
- Pomocí spouště nebo časovače exponujeme.
Výsledek
Nebojte se, že výsledek není tak perfektní jak vidíte všude kolem se nebe na internet. Vše další je o postprodukci. Sami se nyní můžete přesvědčit jak vypadala fotografie před a po.
Před 
Po
